Nickelsberg
Nickelsberg – zajímavý kopec u Starých Těchanovic
Kopec nemá český název. Prostým překladem by bylo možno dojít ke jménu Niklův kopec nebo možná také Mikulášův (Nikolaus) kopec. Mezi původními majiteli starotěchanovických nemovitostí však v minulosti žádný Nikl, ani Mikuláš uváděn není. Do roku 1946 se v obou zemských jazycích běžně používal pouze název Nickelsberg. Po vyhnání zdejších, německy mluvících obyvatel, byl původní název kopce zapomenut a nové jméno se pro něj neujalo. Nebylo proč. Kopec pro nově příchozí obyvatele neměl žádný zvláštní význam.
Vyvýšenina, ležící na katastru Starých Těchanovic, asi 1 km západně od Zálužného, rozkládající se mezi Starými Těchanovicemi, Kružberkem, Janskými Koupelemi, Mokřinkami a Zálužným má několik vrcholů. Nejvyšší bod s kótou 553 m, na němž nyní stojí vykrývací stanice pro přenos signálu mobilních telefonních sítí,Se původně jmenoval Starotěchanovický kopec (altzechsdorfer Berg).Později, ještě v první polovině 20. Století, byl označován jako Karls Höhe – Karlova výšina. V 80. letech 19. století zde totiž Carl Weisshuhn, tehdejší majitel Janských Koupelí, nechal postavit pro lázeňské hosty dřevěnou vyhlídkovou věž. Tento vrchol na současných mapách název nemá a ani mezi místními obyvateli se pro něj nevžilo žádné jméno. Jen jeho jihozápadní výběžek nad Starými Těchanovicemi je na současných mapách někdy označován jako Karlův kopec. Na starších mapách můžeme na západní hraně kopce, prudce spadající k řece Moravici, najít další dva vrcholy, označené jako Gross - Velký a Klein - Malý Nickelsberg. Dříve tak byl často nazýván také celý kopec.
Mapa detailně zachycující stav v roce 1910
Uprostřed je 553 m vysoká Karlova výšina – Karls Höhe, vpravo od ní vrchol Velkého Nickelsbergu – Gross Nickels-Berg, pod ním koryto potoka zvané Koslitz Graben, dále na jih pak vrchol Malého Nickelsbergu – Klein Nickels-Berg, jižněji, v otáčce nad vrcholem stoupání staré zemské cesty pak kaple 14 sv. pomocníků v nouzi – 14 Nothelfer a od ní dále na jihovýchod vybíhá prudký hřeben skal Lorelei. Tyto skály spadají příkře jak k řece Moravici – Mohra-Fluss, tak i k potoku Hůra – Hura Graben.
Velký Nickelsberg je vrchol ležící nad Janskými Koupelemi, směrem k Mokřinkám a od Malého Nickelsbergu jej odděluje suché koryto potoka Kozlice - Koslitz Graben, ústícího do řeky Moravice u „Kamenné vilky“, naproti bývalému Melečskému mlýnu – pozdější elektrárně.
Hrana kopce, prudce spadající k řece Moravici, pak pokračuje od Velkého Nickelsbergu jižním směrem k druhému vrcholu – Malému Nickelsbergu, ležícímu přibližně nad dnešním rekreačním střediskem zvaným „Elektrárny“.
Dále na jih má pak Malý Nickelsberg podobu úzkého, vysokého, na východ a západ prudce spadajícího skalnatého hřebene, který končí nad bývalým mlýnským splavem v místě, kde se do řeky Moravice vlévá, po většinu roku vyschlý, potok Hůra. Jeho korytem vede od mlýna v Zálužném stará lesní cesta do Starých Těchanovic. Tyto rozeklané, nad řekou Moravicí strmě čnějící skály, byly zdejšími dřívějšími obyvateli romanticky zvány „Skály Lorelei“ podle známé a v německé literatuře často opěvované skály nad Rýnem, jež byla sídlem stejnojmenné víly. I tento název byl po druhé světové válce, jednak pro ztrátu kontinuity a historické paměti při téměř úplné výměně obyvatel a možná také z ideologických důvodů (Lorelei byla víla z německé mytologie), zapomenut a dnes jej již nikdo nezná a nepoužívá. A je to možná škoda. Víla Lorelei nikomu z nás nikdy neublížila.
Na Malém Nickelsbergu, v místě, kde na konci prudkého stoupání od řeky Moravice, přes něj přechází stará zemská cesta, spojující Slezsko s Moravou, vedoucí z Opavy přes Melč, Staré Těchanovice a Budišov dále do Olomouce, stojí poutní kaple 14 svatých pomocníků v nouzi.
Kaple 14 svatých pomocníků v nouzi na Malém Nickelsbergu (stav po rekonstrukci z r. 2009)
Za kaplí se otevírá pohled do údolí řeky Moravice, kde je cca 80 výškových metrů pod hranou kopce osada Zálužné