Nittmannův důl

 

 

 

N i t t m a n n ů v  d ů l

Rozvoj těžby břidlice ve velkém rozsahu v Zálužném zahájil od čtyřicátých let 19. století Josef Nittmann, majitel zdejší usedlosti č. 20. Ten je uváděn jako zakladatel, majitel a provozovatel největšího zdejšího důlního díla,

  

Pohled na Zálužné a Nittmannův důl po roce 1900, těsně před ukončením těžby

 

mohutného důlního komplexu, nacházejícího se přímo v centru obce. Důl je situován v poměrně příkrém svahu kopce Morabergu, nad řekou Moravicí a má při hloubce cca 80 m tři, vzájemně propojená patra. Z nich to třetí, nejnižší, je těsně nad úrovní řeky. Důl je tvořen systémem chodeb a velkých těžebních komor, které jsou z velké části vyplněné kamennou zakládkou s velkým množstvím spár, vhodných k zimování netopýrů. Celková délka vnitřních prostor přesahuje 3 km. Těžba břidlice v tomto dole byla ukončena před první světovou válkou, kdy již byla většina ložiska vytěžena. Pracovalo zde několik generací horníků, mezi nimiž byl v 60. a 70. letech 19. století také Karl Krupitza, prapradědeček současného významného amerického malíře Tima Allena. Pro zdejší břidlicové doly byl rok 1885 rokem osudným a tragickým. Tehdy došlo k mohutnému průvalu spodních vod do všech tří tehdy činných dolů, situovaných v jihozápadních svazích Morabergu. Nittmannův důl se s nenadálým přívalem vody vypořádal poměrně velmi dobře. Voda protekla důlním dílem a z jeho nejnižšího patra si našla cestu do řeky Moravice. Poškozena byla jen část vnitřního zařízení dolu. Malý vodní tok, odvádějící důlní vody do řeky, v dole zůstal a jeho prostorami protéká dosud. V dalších dolech měla tato událost daleko závažnější následky. Neobešla se bez obětí na životech. Kaple, zasvěcená Pražskému Jezulátku, která byla později v obci postavena na místě jednoho ze zaplavených dolů, měla navždy tuto tragickou událost připomínat a zůstává dodnes památníkem všech obětí zdejších břidlicových dolů. PZ